1. 9. 2015

Ján Tarčák (1. část) ...se narodil 2.9.1877 pod Vysokým Grůnikom

Před 138 lety se narodil Ján Tarčák, praděd mé manželky Hany. Nejsou to žádné "kulatiny", nač však čekat s příběhem, který se odehrál dávno a pro Jána skončil před necelými 100 lety, během 10. bitvy na řece Soče/Isonzo. Pro mě příběh pokračuje v Hančině životě, je to kus jejich kořenů.

K příběhu nám výrazně pomohl Tono Kutliak, náš nový známý a kamarád, s nímž jste si mohli přečíst krátký rozhovor v minulém příspěvku.

Vzhledem k aktuálnímu dynamickému vývoji situace kolem vojenského hřbitova ve slovinské Bukovici, jsem se rozhodl rozdělit příspěvek na dvě části. První část (právě čtete) zachycuje narození Jána Tarčáka a záhadu místa "Vysoké". Druhá se týká Velké války a smrti Jána Tarčáka na italské frontě.

Ján Tarčák a Vysoké

Ján Tarčák se narodil 2.9.1877 Jánu Tarčákovi a Anně, rozené Šutvaj. Pokřtěn byl o den později. V matričním zápisu na FamilySearch, je jako místo narození zapsáno Vysoké 265.


Zápis o narození Jána Tarčáka (Joannes Tarcsak), Vysoké 265. Zdroj: FamilySearch (record-image_TH-1942-22635-25074-86)

Byla to pro mě "od stolu" neřešitelná záhada - najít, kde byla/je na Oravě obec nebo místo s názven Vysoké.

Jak jste asi postřehli z rozhovoru, záhadu místa narození Jána Tarčáka řešil Tono Kutliak při pátrání po padlých z 1. světové války v Oravské Polhoře a dalších třech okolních obcích. S využitím starých map, GPS a své zarputilosti, se mu podařilo označit místa, kde stávala stavení (hájovny?) a bylo rodiště Jána Tarčáka. V červenci nás tam zavedl a ukázal zaměřovací kolíky. U jednoho je zachycena Hanka, symbolicky, jako pravnučka padlého Jána Tarčáka. Je to fotka přes propast více než jednoho století.

Manželka Hana v místech, kde se narodil v roce 1877 její praděd Ján Tarčák. Zdroj: vlastní foto, 22.7.2015

Tono Kutliak dokonce vyrobil fotomonáž ze starých fotek - fikci, jak mohlo vypadat rodiště Jána Tarčáka v hájovně Vysoké.

Fotomontáž hájovny, Vysoké. Zdroj: Anton Kutliak


Studujeme-li staré mapy, pak ta, ze 3. vojenského mapování (obrázek níže) uvádí název Visoka a pod ním Omáscaci. To je území, kde byla stavení na Vysoké. A vysvětlení?

Výřez mapy 3. vojenského mapování (1869-1887). Patrné je "území" Omastyaků a Lachovců. Zdroj: http://mapire.eu

Annu, rozenou Omystyak (dnes příjmení Omasta) narozenou ve Vysoké si 13.2.1849 vzal za manželku Ondrej Tarčák z Polhory. V roce 1851 se jim (ještě v Polhoře) narodil Ján Tarčák, později zřejmě hajný, otec našeho padlého hrdiny. Domnívám se, že právě tento sňatek přivedl rodinu Tarčáků pod Vysoké. 
Pro lepší přehled je zde sled tří generací Tarčáků podle zjištění z matrik na FamilySearch a v oravské Rabči. Naději na dalších pár podrobností k Ondreji Tarčákovi a jeho rodičům snad skýtá archiv v Bytči.
  • Ján Tarčák (*2.9.1877, Vysoké - †18.5.1917, Vrtojba, Slovinsko)
    • manželka Anna (*24.6.1876, Polhora - †28.11.1909, Polhora), roz. (Ján) Hrubjak 
    • manželka Mária (*7.1.1885, Polhora - †27.2.1960, Polhora), roz. (Ján) Gracík
  • Ján Tarčák (*25.5.1851, Polhora - †???)
    • manželka Anna (*1856, Lehotka - †???), roz. (Ondrej) Šutvaj
  • Ondrej Tarčák (*??? - †???)
    • manželka Anna (*??? - †???), roz. Omastyak (O 3.2.1849)

Matriční zápis oddávek Ondreje Tarčáka a Anny Omastyak z Vysokého, 3.2.1849. Zdroj: FamilySearch.

Jak obrázek "podvrší" pod kopcem Vysoké vypadá dnes? Zde je fotografie z naší návštěvy.

Pohled směrem na Vysoké (srovnejte s fotomontáží Tona Kutliaka). Zdroj: vlastní foto, 22.7.2015

Polohu Vysoké (č. 265, rodiště Jána Tarčáka) na turistické mapě ukazuje obrázek. Hviezdoslavova hájenka, o níž bude řeč, je na křížení žluté a modré značky.

Označení přibližné polohy rodného domu Jána Tarčáka v podvrší Vysoké. Zdroj. Mapy.cz

2 manželky a 4 děti Jána Tarčáka

Jak vidno ve stručném přehledu tří generací, Ján Tarčák se před odchodem do Velké války oženil dvakrát.

První manželkou mu byla Anna, z polhorského rodu Jána Hrubiaka. Svatba se konala 8.2.1904 v Polhoře. 

Dítětem "svatební noci" byla prvorozená dcera Anna (*20.11.1904), ve věku 17 let provdaná za sedláka Jána Vojtase z Polhory.

Druhorozenou dcerou Jána Tarčáka byla Sophia (Žofie), narozená 21.12.1906. "Babi Soňa", jak se jí říkalo, byla babičkou mé manželky. Její osud po odchodu z Oravy je nejasný. Vdávala se v listopadu 1936 v Ostravě-Vítkovicích, zemřela v roce 1987 v Ostravě.

Anna, první manželka Jána Tarčáka zemřela 28.11.1909. Vdovec Ján se podle matriky už v lednu 1910 oženil podruhé. Tak to chodilo, když se ovdovělí muži snažili zajistit svým malým dětem novou matku a péči. 

Druhou manželkou Jána Tarčáka byla Mária, z rodu Jána Gracíka z Polhory. Zdá se, že opět jako dítě svatební noci se 19.9.1910 narodila dcerka Mária, ovšem po několika hodinách zemřela.

Když jsme byli s Hankou letos 22. července v Oravské Polhoře, zjistili jsme na matrice, že Jánu Tarčákovi se ještě před válkou, 8.11.1912 narodil syn Ján. Od ženy Márie, dcer Anny a Sophie a syna Jána odcházel Hančin praděd po mobilizaci do války. Rodina se návratu manžela a otce nedočkala. Syn Ján zemřel v necelých 17,5 letech, 24.3.1930 v Oravské Polhoře.

Padlý Ján Tarčák tak zůstal bez mužských potomků. Jeho druhá žena Mária skonala v Oravské Polhoře 27.2.1960.

Romantická spekulace (rád ji budu šířit)

Už jste si v minulém příspěvku mohli přečíst Pozdrav Hviezdoslava z jeho hajníkovy ženy. Co se můžeme dočíst o inspiraci Hviezdoslava pro napsání této lyricko-epické básně? (Zdroj: zde)

"Keď Pavol Országh Hviezdoslav v roku 1879 prišiel z Dolného Kubína do Námestova, pravidelne chodieval na výlety do okolia a navštevoval aj neďaleké podhorské kúpele (pozn. LF - Slaná voda)
    
Tu, pod Babou horou, našiel náš veľký slovenský básnik inšpiračný zdroj pre klenot slovenskej literatúry - lyricko-epickú skladbu Hájnikova žena. Do nej vložil seba, svoje zážitky, skúsenosti. Opis prírody, vrchov, lesov rozvíja základný princíp diela - kontrast hradu a chalupy, vzťah panského a ľudového. Život v hájovni i vôkol nej vykresľuje prostredníctvom mladého hájnika Lacha a jeho ženy Márie. Hviezdoslav sa s nimi spriatelil, navštevoval ich. Hájovňa na Podvrší stojí dnes v tej istej podobe a v takom istom prostredí, ako ju poznáme z tohoto diela.

Jak hniezdo v tesnu parutí
v úkryte košatého krovia:
v hôr neprehľadnom zákutí
chalúpka čuší hájnikova.
 
Hviezdoslavova hájenka, místo expozice Hajníkovy ženy.
Expozícia Hájnikovej ženy dokumentuje podmienky zrodu diela. Prispieva k umocňovaniu pocitov inšpirácie básnika najmä cez prírodnú scenériu. Približuje tvorivý zápas autora zmocniť sa literárnej látky..."

Také v expozici Hajníkovy ženy jsme se byli s Hankou podívat. Již výše uvedený obrázek ze 3. vojenského mapování, ukazuje "Lachovce" v místech, kde opravdu stojí nyní Hviezdoslavova horáreň.

V letech 1876 a 1877 je v matrice např. zapsáno narození tří dětí Jána Lacha a Anny Wedely ve Vysoké 263.

Vysoké 263. Zdroj: FamilySearch

Například v roce 1873 je v matrice zapsáno také narození Anny, dcery Jána Burdelyho a Anny Omastyak, a to ve Vysoké 264.  

Vysoké 264. Zdroj: FamilySearch

Z průzkumu matrik v 70. a 80. letech XIX. století mi vyplývá, že ve Vysoké se objevují tři čísla - Vysoké 263 (Lachovi), 264 (Burdelyovi/Omastyákovi) a 265 (Tarčákovi).

Logická spekulace (pro Hanku a mě emočně zabarvená), kterou Tono Kutliak naznačuje po poznání Vysoké je, že na návštěvy a pro možnou inspiraci chodíval Hviezdoslav (*2.2.1849, v Námestove působil v letech 1879-99) také pod Vysoké, do hájovny svého vrstevníka Jána Tarčáka st. (*25.5.1851), který ve Vysoké 265 žil od roku 1876, zřejmě do roku 1884. Odtud měl pravděpodobně i lepší výhled na Babí horu.

Kolem roku 1870 totiž muselo být z hájovny Tarčáků zpod Vysoké krásně vidět na Babí horu. Toto je pohled z louky v červenci 2015. Z Hviezdoslavovy hájenky na Babí horu příliš výhled není.

Pohled na Babí horu z louky na úpatí Vysoké. 22.7.2015. Zdroj: vlastní foto, 22.7.2015

Zatímco hájenka Lachovců (?) stojí, stavení ve Vysokém (263), 264 a 265 byla opuštěna. Pravda se někde vznáší, romantik ve mě "souhlasí" s touto Tonovou spekulativní hypotézou. Ján Tarčák otec se z Hviezdoslavem znali, možná spolu popíjeli pivo a možná Hviezdoslav choval na rukou malého Janka Tarčáka, našeho hrdinu příběhu... Rozhodně to nebyl pouze "monopol" současné hájenky s Hviezdoslavovou expozicí, kde se velký slovenský básník inspiroval.

Hajníkova žena byla v roce 1971 také zfilmována.

Ján Tarčák strávil pod Babí horou 37 let. V nejseverněji položené obci Uherska, sočásti Rakousko-Uherského mocnářství. Do doby něž do jeho života vstoupila v létě 1914 mobilizace... Ta už je součástí dalšího dílu.

Poděkování

Chci již v této první části příběhu Jána Tarčáka poděkovat dvěma lidem. 

Nejprve paní Ľudmile Iskierkovej, matrikářce Obecního úřadu v Rabči, za její vstřícnost, ochotu, rychlost i doporučení a nasměrování. Dva měsíce jsme si e-mailovali, pak došlo i na osobní setkání v Rabči. Díky ní jsem odhalil to, co se odehrávalo v Polhoře po roce 1906 a narození manželčiny babičky Sophie. Děkuji moc.

S druhým člověkem, kterému chci poděkovat už jste se seznámili. Tono Kutliak, mág Vysokého. Poskytl mi řadu dokumentů, věnoval s nám při návštěvě Polhory a nasměroval mě i na svého "parťáka" Jozefa Krúpu, který je nyní na cestě ze Slovinska, z návštěvy vojenského hřbitova v Bukovici. Tono Kutliak shodou okolností 30.8. oslavil narozeniny. Ještě jednou velká gratulace. 😊


Žádné komentáře:

Okomentovat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF