7. 10. 2015

Vyšlapaná cesta Vrchpolím a překvapivé zjištění z Olbramic

Když se cesta točí kolem mlýna

Bývalý větrný mlýn na Vrchpolí ve Zbyslavicích, 2006. Zdroj: http://www.povetrnik.cz

Máme u domu "okruh" po němž občas chodíme na procházku s pejsky. 27.8.2015 jsem na něj dokonce poprvé "vyběhl" a pojmenoval jsem si jej míle Vrchpolím. Měří asi 1,57 km (zhruba jednu míli). Slavným se stal při 1. ročníku běhu Olbramicemi 22. srpna 2015. Byl součástí 3,9 km dlouhé trasy, kterou vidíte na mapce. Tento běh vyprovokoval k účasti i mě.

Trať 1. ročníku běhu Olbramicemi. Zdroj: Oficiální plakát akce [cit. 2015-10-06]

Pětiúhledníkový okruh, v jehož "středu" stojí bývalý větrný mlýn, je patrný např. z letecké mapy.

Letecký pohled na Vrchpolí, dole Olbramice. Zdroj: http://mapy.cz

Okruh přiléhá na východě ke katastru obce Olbramice (něm. Wollmersdorf), Vrchpolí s mlýnem však leží v katastru Zbyslavic. Zbyslavice mají mlýn od roku 2001 ve svém znaku. Když už byl mlýn nefunkční, bylo paradoxně potřeba (kvůli větru) demontovat napevno uvázané lopatky mlýna.

Větrný mlýn je i ve znako obce Zbyslavice. Zdroj Wikipedia.


S mapami, které jsou k dispozici na webu Ústředního archivu zeměměřičství a katastru (ÚAZK), jsem seznamoval v článku Jak ve starých mapách (zkusit najít své předky? Na ÚAZK jsou k dispozici i podkladové mapy. Jak na takové mapě vypadá míle Vrchpolím ukazuje další obrázek.

Podkladová mapa Vrchpolí, dole Olbramice. Zdroj: ÚAZK

Podle vrstevnic vidíte, že terén je zde lehce zvlněný, směrem v hornímu vrcholu pětiúhelníku. Větrný mlýn byl postaven na poli optimálně. Často tady fouká vítr.

V horní části "okruhu" je skalní útvar (na podkladová mapě je napsáno Skála). Je to skalní strž, na jejímž dně je malý rybníček. Kousek od stezky se vám shora může naskytnout pohled, jako je na fotografii.

Pohled na rybníček z horní hrany strže (Skála). Zdroj: vlastní foto, září 2015.

Běžec v roce 1836

Okruh na Vrchpolí je vymezen, vyšlapán a vyježděn v průběhu staletí. Těžko si lze představit čeleď, sedláky, domkaře nebo panstvo, běhající v roce 1836 po Vrchpolí kvůli zhubnutí, fyzické kondici nebo proto, že běhání bylo módním trendem.

Když běžím Vrchpolím teď, většina polí kolem zřejmě patří ZD SLEZAN Klimkovice. Jaké to však bylo v roce 1836? Nechal jsem si napovědět mapou ze stabilního katastru.

Míle Vrchpolím z roku 1836 na mapě Stabilního katastru. Zdroj: ÚAZK

Když běžím míli Vrchpolím, startuji u našeho domu, zhruba v místě, kde je levý vrchol vyznačeného pětiúhelníku. Vždy si mohu vybrat zda běžet po nebo proti směru hodinových ručiček. Běžím-li proti směru hodinových ručiček, začínám mírně dolů, po novém dlážděném chodníku, až ke kapličce, která je na mapě ve spodním vrcholu pětiúhelníku. Na začátku trasy se mi naskytne tento pohled s olbramickým kostelem a panorama Beskyd v pozadí.

Nový chodník na Vrchpolí. Zdroj: vlastní foto, září 2015.

V roce 1836 bych běžel na pomezí panského pozemku hraběnky Marie Josefiny Blücher von Wahlstadt (vpravo, kde stojí mj. i náš dům) a pozemku, na němž hospodařili zástupci rozvětvené olbramické rodiny Horzinků (č. 23) nebo Recků (č. 46). Už tehdy pozemky dělila hlavní spojovací silnice mezi Olbramicemi a Zbyslavicemi. Nyní je to okresní silnice č. III/4654.

Odbočka vlevo, u kapličky, mě pak vede po hranici katastru Zbyslavic a Olbramic. Stejně tak tomu bylo i v roce 1836. Po levé ruce bych míjel pozemky Horzinky, Kůrky, Šikoře/Sikory, Recka, Blücherů i olbramického Johanna Ulricha, který byl v té době mlynářem ve zbyslavickém mlýně. "Zkratka" by mě pak zavedla přes pole Tomáška, Kučery, Rozsípala a Starečka. Na Starečkově pozemku byla i strž/skála. 

Kdybych se v této fázi obrátil zpět, naskytl by se mi (podle počasí) výhled na Beskydy. Podél Starečkova pole bych se dostal na vrchol trati a odbočil bych vlevo, zpět. Po pravé ruce bych běžel podél pole Johanna Starého ze Zbyslavic č. 45, zpět k výchozímu bodu. Vlevo bych opět míjel pole všech již zmíněných, dole navíc políčko Johanna Teichmanna. To mi napověděla mapa z roku 1836.

Starečkovi, Kurkovi, Horzinkovi, Teichmanovi, Kučerovi, Tomáškovi... to jsou všechno příjmení, která se ve Zbyslavicích nebo Olbramicích vyskytují dodnes. Stejně jako dodnes fungují "polní cesty", které rámuji míli Vrchpolím. Na galerii fotek, jak taková trať běžce vypadá, když je zatažená ocelová obloha, se můžete podívat na Zoneramě, kliknete-li na tento odkaz.

2015

Protože nežiji v roce 1836, ale v roce 2015 a mám k dispozici chytrý telefon s GPS, vykreslí míli Vrchpolím třeba běžecká aplikace Endomondo. A co pak uvidím? Známý pětiúhelníhový tvar, kolem zbyslavického mlýna. Tak jako při svém prvním tréninkové běhu 27.8.2015.

Záznam z aplikace Endomondo o mém první "běhopochodu" Vrchpolím. Mezitím už jsem čas naštěstí zlepšil.

Okruhů kolem mlýna mám za sebou už mnoho. Za chvíli (6.10.) na další, alespoň dvě míle, vyrážím. Musím se nějak připravit na Starobělské Lurdy 8.11.2015! Takové kratochvíle naší předci neznali. Měli své vlastní starosti a radosti. Po cestách okolo mlýna spíše chodili pěšky nebo jezdili s povozy.

Friedelovi v Olbramicích - překvapení o domkaři Johannu F. z Olbramic č. 48

Když jsem si procházel matriky narození Olbramic z doby mapování pro Stabilní katastr (1836), a snažil se zjistit kde bydlely rodiny, které na Vrchpolí měly pole, našel jsem, že se v Olbramicích přece jen někdo s příjměním Friedel narodil. 22.9.1833 to byl Josef Friedel, můj vzdálený příbuzný. Jeho rodiči byli Johann Friedel z Fonovic a Magdalena, roz. Rypala (Rippel), pár sezdaný v Olbramicích. Psal jsem o nich zde, avšak netušil jsem, že po svatbě nějakou dobu v Olbramicích bydleli. Sourozenci Josefa se už totiž rodili ve Fonovicích.

Zápis narození Josefa Friedela v Olbramicích č. 44, dne 22.9.1833. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 314, sign. BI VIII 2, fol. 99.

Zmíněný Josef Friedel (potomek rodu z Jistebníku), je zřejmě jediným Friedelem, který se v Olbramicích (č.48) narodil. Bylo to v místě, kterému se říká Kamenec, na samém okraji katastru Olbramic. Za potokem Sezinou již začíná katastr obce Lhotka, součást Bílovce.

Označení rodiště Josefa Friedela, rodáka z Olbramic a poloha "míle Vrchpolím". Zdroj: http://mapy.cz, dle mapy Stabilního katastru Olbramic z roku 1836


O koupi domku č. 48 v Olbramicích Johannem Friedelem z Fonovic č. 23 je zápis v Olbramické gruntovní knize. Stalo se tak ještě před Johannovou svatbou s Magdalenou Rypala, 12. listopadu 1831. Smlouva byla podepsaná hraběnkou Marií Larisch-Mönnich dne 20. března 1832, více než měsíc poté, co se Johann Friedel do Olbramic přiženil. Zdá se, že cena byla 40 guldenů. Prot se Josef Friedel narodil "domkaři" Johannu Friedelovi, který v Olbramicích nevlastnil žádné pole.

Záznam o koupi domku od panstva, vypadá v gruntovní knize takto:

Záznam z gruntovní knihy obce Olbramice. Johann Friedel kupuje dům č. 48. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 34, sign. A 3-5, fol. 16.

24. června 1834 byl dům č. 48 prodán za 45 guldenů (konvenčních půltolarových mincí) jistému Ignáci Gollovi z Janovic č. 4.

Friedelovi se přestěhovali zpět do Fonovic č. 23 (Vonsdorf). Najdeme je opět na mapě Stabilního katastru jako součást Václavovic. Sousedy byli Sladký a Dluhoš. Václavovice i Fonovice jsou naní součástí Klimkovic.

Friedel ve Fonovicích 23 (mapováno 1836). Zdroj: Stabilní katastr

Tak vida, z článečku o běhání se nakonec vylouplo "olbramické překvapení". To se v rodopisné práci stává.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF